sùccube 
sùc|cu|be
pronuncia: /ˈsukkube/
agg. e s. maschile e femminile

che è sottomesso, incapace di agire di propria volontà

  SINGOLARE PLURALE
MASCHILE succube succubi
FEMMINILE succube succubi
SINGOLARE
MASCHILE succube
FEMMINILE succube

PLURALE
MASCHILE succubi
FEMMINILE succubi

permalink


Sfoglia il dizionario

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

succosità (s. femm.)
succoso (agg.)
succot (s. masch. e femm.)
succubanza (s. femm.)
succube (agg. e s. masch. e femm.)
succubo 1 (agg. e s. masc.)
succubo 2 (s. masch.)
succulento (agg.)
succulenza (s. femm.)
succursale (agg. e s. femm.)
succursalista (s. femm.)
succussione (s. femm.)
succutaneo (agg.)
–suchide (suff.)
sucido (agg.)
sucidume (s. masch.)
sucitare (v. trans.)
suco (s. masch.)
–suco (suff.)


---CACHE--- 2