beccàro

 
bec|cà|ro
pronuncia: /bekˈkaro/
sostantivo maschile

variante meno comune di beccaio

  SINGOLARE PLURALE
MASCHILE beccaro beccari
FEMMINILE beccara beccare
SINGOLARE
MASCHILE beccaro
FEMMINILE beccara

PLURALE
MASCHILE beccari
FEMMINILE beccare

permalink


Sfoglia il dizionario

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

beccare (v. intr.)
beccare (v. trans.)
beccarsi (v. pron. intr.)
beccarsi (v. pron. trans.)
beccarite (s. femm.)
beccaro (s. masch.)
beccastrino (s. masch.)
beccata 1 (s. femm.)
beccata 2 (s. femm.)
beccatella (s. femm.)
beccatello (s. masch.)
beccato (part. pass.)
beccatoio (s. masch.)
beccatura (s. femm.)
beccheggiare (v. intr.)
beccheggiata (s. femm.)
beccheggiato (part. pass.)
beccheggio (s. masch.)
beccheria (s. femm.)
becchettare (v. trans.)


---CACHE--- 4

I nostri siti
En français
In english
In Deutsch
En español
Em portugues
По русски
Στα ελληνικά
Ën piemontèis