boccatùra 
boc|ca|tù|ra
pronuncia: /bokkaˈtura/
sostantivo femminile

militare calibro della bocca di un pezzo d'artiglieria

  SINGOLARE PLURALE
MASCHILE
FEMMINILE boccatura boccature
SINGOLARE
MASCHILE
FEMMINILE boccatura

PLURALE
MASCHILE
FEMMINILE boccature

permalink


Sfoglia il dizionario

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

boccarola (s. femm.)
boccascena (s. masch.)
boccata (s. femm.)
boccatico (agg.)
boccato (agg.)
boccatura (s. femm.)
bocceria (s. femm.)
boccetta (s. femm.)
boccette (sost femm. pl.)
bocchè (s. masch.)
boccheggiamento (s. masch.)
boccheggianese (s. masch. e femm.)
boccheggiante (part. pres.)
boccheggiare (v. intr.)
boccheggiato (part. pass.)
bocchello (s. masch.)
bocchera (s. femm.)
bocchetta (s. femm.)
bocchettone (s. masch.)


---CACHE--- 4