brevilìngue 
bre|vi|lìn|gue
pronuncia: /breviˈlingwe/
aggettivo e sostantivo maschile

zoologia detto di rettile, che ha la lingua corta

  SINGOLARE PLURALE
MASCHILE brevilingue brevilingui
FEMMINILE brevilingue brevilingui
SINGOLARE
MASCHILE brevilingue
FEMMINILE brevilingue

PLURALE
MASCHILE brevilingui
FEMMINILE brevilingui

permalink


Sfoglia il dizionario

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

brevicorne (agg. e s. masc.)
brevicorno (agg. e s. masc.)
brevigastro (agg. e s. masc.)
brevilineo (agg. e s. masc.)
brevilingue (agg. e s. masc.)
breviloquenza (s. femm.)
breviloquio (s. masch.)
brevina (s. femm.)
brevio (s. masch.)
brevipenne 2 (s. masch.)
Brevipenni 2 (s. masch. pl.)
brevirostre (agg. e s. masc.)
brevirostro (agg. e s. masc.)
brevistilo (agg.)
brevità (s. femm.)
brevitade (s. femm.)
brevitate (s. femm.)


4