concòttimo 
con|còt|ti|mo
pronuncia: /konˈkɔttimo/
sostantivo maschile

diritto la forma di lavoro e l'indennità del concottimista

  SINGOLARE PLURALE
MASCHILE concottimo concottimi
FEMMINILE
SINGOLARE
MASCHILE concottimo
FEMMINILE

PLURALE
MASCHILE concottimi
FEMMINILE

permalink


Sfoglia il dizionario

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

concostraco (s. masch.)
Concostraci (s. masch. pl.)
concotomia (s. femm.)
concotomo (s. masch.)
concottimista (s. masch. e femm.)
concottimo (s. masch.)
concotto (part. pass.)
concozione (s. femm.)
concreare (v. trans.)
concreato (part. pass.)
concreazione (s. femm.)
concredere (v. trans.)
concrepare (v. trans e intr.)
concrescenza (s. femm.)
concrescere (v. intr.)
concrescimento (s. masch.)
concresciuto (part. pass.)
concretabilità (s. femm.)


4