manotenènte 
ma|no|te|nèn|te
pronuncia: /,manoteˈnɛnte/
sostantivo maschile

1 fazioso, settario

2 manutengolo, favoreggiatore

  SINGOLARE PLURALE
MASCHILE manotenente manotenenti
FEMMINILE manotenente manotenenti
SINGOLARE
MASCHILE manotenente
FEMMINILE manotenente

PLURALE
MASCHILE manotenenti
FEMMINILE manotenenti

permalink



Sfoglia il dizionario

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

manoscopio (s. masch.)
manoscritto (agg. e s. masc.)
manoscrivere (v. trans.)
manosinistra (s. femm.)
manoso (agg.)
manotenente (s. masch.)
manotenenza (s. femm.)
manottaio (s. masch.)
manovalanza (s. femm.)
manovaldo (s. masch.)
manovale (s. masch.)
manovella (s. femm.)
manovellismo (s. masch.)
manovia (s. femm.)
manovile (agg.)
manovra (s. femm.)
manovrabilità (s. femm.)
manovramento (s. masch.)
manovrare (v. trans e intr.)


4