obdùcto
ob|dùc|to
pronuncia: /obˈdukto/
aggettivo

raro coperto di veli

  SINGOLARE PLURALE
MASCHILE obducto obducti
FEMMINILE obducta obducte
SINGOLARE
MASCHILE obducto
FEMMINILE obducta

PLURALE
MASCHILE obducti
FEMMINILE obducte

permalink


Sfoglia il dizionario

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

obconico (agg.)
obcordato (agg.)
obdiplostemone (s. masch.)
obdormire (v. intr.)
obdormizione (s. femm.)
obducto (agg.)
obdurare (v. trans e intr.)
obdurazione (s. femm.)
obduzione (s. femm.)
OBE (sigla)
obece (s. masch.)
obediente (agg.)
obedienza (s. femm.)
obedienzia (s. femm.)
obedire (v. intr.)
obelia 1 (s. femm.)
obelia 2 (s. femm.)
Obelia 2 (s. femm.)


---CACHE--- 5