òmo 2 
ò|mo 2
pronuncia: /ˈɔmo/
sostantivo maschile

gergale accorciativo di omosessuale

  SINGOLARE PLURALE
MASCHILE omo omo
FEMMINILE
SINGOLARE
MASCHILE omo
FEMMINILE

PLURALE
MASCHILE omo
FEMMINILE

permalink


Sfoglia il dizionario

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

omnismo (s. masch.)
omnituente (agg.)
omnium (s. masch.)
omnivoro (agg. e s. masc.)
omo 1 (s. masch.)
omo 2 (s. masch.)
omo– 3 (pref.)
omo–, –omo 4 (pref. e suff.)
omoalgia (s. femm.)
omoarecolina (s. femm.)
omoartrocace (s. femm.)
omoatropina (s. femm.)
omobasidiomicete (s. masch.)
Omobasidiomiceti (s. masch. pl.)
omocarionte (s. masch.)
omocariosi (s. femm.)
omocefalo (agg. e s. masc.)
omocele 1 (agg. e s. masch. e femm.)


---CACHE--- 5