proclìve

 
pro|clì|ve
pronuncia: /proˈklive/
aggettivo

propenso, disposto

  SINGOLARE PLURALE
MASCHILE proclive proclivi
FEMMINILE proclive proclivi
SINGOLARE
MASCHILE proclive
FEMMINILE proclive

PLURALE
MASCHILE proclivi
FEMMINILE proclivi

permalink


Sfoglia il dizionario

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

proclisi (s. femm.)
proclisia (s. femm.)
proclitica (s. femm.)
proclitico (agg.)
proclive (agg.)
proclività (s. femm.)
proclorite (s. femm.)
proclorofita (s. femm.)
Proclorofite (sost femm. pl.)
procnia (s. femm.)
Procnia (s. femm.)
proco (s. masch.)
Proci (s. masch. pl.)
procoio (s. masch.)
procoitale (agg.)
procombente (agg. e s. masch. e femm.)
procombere (v. intr.)
procomplementare (s. masch.)


---CACHE--- 2

I nostri siti
En français
In english
In Deutsch
En español
Em portugues
По русски
Στα ελληνικά
Ën piemontèis