protutóre 
pro|tu|tó|re
pronuncia: /protuˈtore/
sostantivo maschile

chi fa le veci del tutore

  SINGOLARE PLURALE
MASCHILE protutore protutori
FEMMINILE protutrice protutrici
SINGOLARE
MASCHILE protutore
FEMMINILE protutrice

PLURALE
MASCHILE protutori
FEMMINILE protutrici

permalink


Sfoglia il dizionario

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

Protula (s. femm.)
proturo (s. masch.)
Proturi (s. masch. pl.)
protus (s. masch.)
protutela (s. femm.)
protutore (s. masch.)
proudhonianismo (s. masch.)
proudhoniano (agg. e s. masc.)
proudhonismo (s. masch.)
proudhonista (agg. e s. masch. e femm.)
prousteggiare (v. intr.)
proustianesimo (s. masch.)
proustiano (agg.)
proustiano (agg. e s. masc.)
proustismo (s. masch.)
proustista (agg. e s. masch. e femm.)
proustite (s. femm.)


---CACHE--- 2