tetracloroetilène

 
te|tra|clo|ro|e|ti|lè|ne
pronuncia: /tetra,klɔroetiˈlɛne/
sostantivo maschile

derivato clorurato dell'etilene usato come solvente

  SINGOLARE PLURALE
MASCHILE tetracloroetilene tetracloroetileni
FEMMINILE
SINGOLARE
MASCHILE tetracloroetilene
FEMMINILE

PLURALE
MASCHILE tetracloroetileni
FEMMINILE

permalink


Sfoglia il dizionario

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

Tetracline (s. femm.)
tetraclorobenzene (s. masch.)
tetracloroderivato (s. masch.)
tetracloroetano (s. masch.)
tetracloroetilene (s. masch.)
tetraclorofenolo (s. masch.)
tetraclorometano (s. masch.)
tetraclorosilano (s. masch.)
tetracloruro (s. masch.)
tetracomia (s. femm.)
tetracorallo (s. masch.)
Tetracoralli (s. masch. pl.)
tetracordo (s. masch.)
tetracosano (s. masch.)
tetracromia (s. femm.)


---CACHE--- 2

I nostri siti
En français
In english
In Deutsch
En español
Em portugues
По русски
Στα ελληνικά
Ën piemontèis