vinciménto 
vin|ci|mén|to
pronuncia: /vinʧiˈmento/
sostantivo maschile

arcaico l'atto e l'effetto del vincere; il vincere

  SINGOLARE PLURALE
MASCHILE vincimento vincimenti
FEMMINILE
SINGOLARE
MASCHILE vincimento
FEMMINILE

PLURALE
MASCHILE vincimenti
FEMMINILE

permalink


Sfoglia il dizionario

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

vincibosco (s. masch.)
vincibovi (s. masch.)
vincido (agg.)
vinciglia (s. femm.)
vinciglio (s. masch.)
vincimento (s. masch.)
vinciperdi (s. masch.)
vincire (v. trans.)
vincisgrassi (s. masch.)
vincita (s. femm.)
vincitore (agg. e s. masc.)
vinco 1 (s. masch.)
vinco 2 (agg.)
vincolante (part. pres.)
vincolare (agg.)
vincolare (v. trans.)
vincolarsi (v. pron. intr.)
vincolatario (s. masch.)
vincolatività (s. femm.)


4