punkettàro

 
pun|ket|tà|ro
pronuncia: /panketˈtaro/
sostantivo maschile

spregiativo punk, patito dello stile punk

  SINGOLARE PLURALE
MASCHILE punkettaro punkettari
FEMMINILE
SINGOLARE
MASCHILE punkettaro
FEMMINILE

PLURALE
MASCHILE punkettari
FEMMINILE

permalink


Sfoglia il dizionario

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

punkabbestia (s. masch. e femm.)
punkabestia (s. masch. e femm.)
punkah (s. masch.)
punkeggiare (v. intr.)
punkeggiato (part. pass.)
punkettaro (s. masch.)
punkismo (s. masch.)
punkitudine (s. femm.)
punta (s. femm.)
puntaccio (s. masch.)
puntaglia (s. femm.)
puntaguto (agg.)
puntaguzzo (s. masch.)
puntalazzoto (s. masch.)
puntale (agg. e s. masc.)
puntalino (s. masch.)
puntalore (s. masch.)
puntamaro (s. masch.)


---CACHE--- 4

I nostri siti
En français
In english
In Deutsch
En español
Em portugues
По русски
Στα ελληνικά
Ën piemontèis