troncaménto

 
tron|ca|mén|to
pronuncia: /tronkaˈmento/
sostantivo maschile

1 atto, effetto dei troncare

2 grammatica apocope

  SINGOLARE PLURALE
MASCHILE troncamento troncamenti
FEMMINILE — —
SINGOLARE
MASCHILE troncamento
FEMMINILE —

PLURALE
MASCHILE troncamenti
FEMMINILE —

permalink



Sfoglia il dizionario

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

tronata (s. femm.)
tronato (part. pass.)
tronca (s. femm.)
troncabile (agg.)
troncamento (s. masch.)
troncare (v. trans.)
troncarsi (v. pron. intr.)
troncativo (agg.)
troncato (part. pass.)
troncatoio (s. masch.)
troncatore (agg. e s. masc.)
troncatrice (s. femm.)
troncatura (s. femm.)
tronchese (s. masch. e femm.)
tronchesina (s. femm.)
tronchesino (s. masch.)
tronchetto 1 (s. masch.)
tronchetto 2 (s. masch.)


3

I nostri siti
En français
In english
In Deutsch
En español
Em portugues
По русски
Στα ελληνικά
Ën piemontèis