mansuetàno 
man|sue|tà|no
pronuncia: /mansweˈtano/
aggettivo

di Mansuè (TV)

  SINGOLARE PLURALE
MASCHILE mansuetano mansuetani
FEMMINILE mansuetana mansuetane
SINGOLARE
MASCHILE mansuetano
FEMMINILE mansuetana

PLURALE
MASCHILE mansuetani
FEMMINILE mansuetane


sostantivo maschile

nativo o abitante di Mansuè (TV)

  SINGOLARE PLURALE
MASCHILE mansuetano mansuetani
FEMMINILE mansuetana mansuetane
SINGOLARE
MASCHILE mansuetano
FEMMINILE mansuetana

PLURALE
MASCHILE mansuetani
FEMMINILE mansuetane

permalink


Sfoglia il dizionario

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

mansuefare (v. trans.)
mansuefarsi (v. pron. intr.)
mansuefatto (part. pass.)
mansuescere (v. intr.)
mansuetano (agg.)
mansuetano (s. masch.)
mansueto (agg.)
mansuetudine (s. femm.)
manta 1 (s. femm.)
manta 2 (s. femm.)
Manta 2 (s. femm.)
mantacare (v. intr.)
mantace (s. masch.)
mantaco (s. masch.)
mantadura (s. femm.)
mantanente (avv.)
mantarro (s. masch.)
mantatura (s. femm.)
mante (s. masch.)


4